Začátky, stabilita a nástup na "lajnu"

28.05.2018

Mylně jsem si myslela, že na ovládnutí "lajny" potřebuji být fyzicky zdatná. Všechno je v hlavě a lajna zatím dokázala to, co jiný sport ne, že se nevzdávám. Posiluje tedy vůli, což je velmi motivující a pomáhá v budování vnitřní síly a rovnováhy.

Když trénujete nástupy, neustále zkoušíte "jak na to" a hledáte tu nejsnazší cestu, jak se naučit stabilitě, dojdete nakonec ke zjištění, které vám bude asi připadat zvláštní, ale je to tak... že lano se chová tak, jak vaše mysl. Čím víc se soustředíte jen na lajnu, tím klidnější lano je, splynete.

Tedy vaše úspěchy v balancování na laně se opírají o vaši schopnost zaměřit se jen na jeden cíl. No a není i to dovednost, která vás posune v životě? 

Jen těžko vám popíšu první pocity, kdy stojíte na lajně jen na jedné noze a daří se vám balancovat... Něco, co vám připadá jako vzdálený sen, ale dostanete se k němu poměrně brzy, když budete chtít...

Pár postřehů...

  • Bosky nebo v botách, co je lepší? Je to samozřejmě individuální, někdo výhradně cvičí bos a potvrdit můžeme, že máte lepší kontakt s lanem, někdo nesundá boty, a tady zase máte pocit, že jste si pevností podrážky "rozšířili" lano.
  • Pro začátek volte 5 cm široké lano.
  • Napínejte ho ve výšce okolo kolen, i níže, pro lepší nástup.
  • Vykliďte si prostor na zemi kolem lana, protože skočit na šišku, kámen či cokoliv jiného fakt bolí :).
  • Nastupujte na lano v blízkosti stromu, kde je nejstabilnější (a napněte ho pro začátek nejvíc, jak to jde), než uprostřed lana...

Zkuste si na napnuté lano jen sednout nebo lehnout a v těchto polohách držet stabilitu. Poté jsme se snažili udržet balanc v postavení oběma nohama na lajně v lajně, ale po mnoha neúspěšných pokusech jsme zjistili, že daleko lepší je trénovat stabilitu nejprve na jedné a poté i na druhé noze samostatně. 

Rozhodla jsem se pobavit i vás a natočit video s úplnými začátky, tak reálně, jak to někomu, kdo je dřevěnej jak já asi tak může jít. A klidně se zasmějte, mě to fakt nevadí :). Věřím, že vás s každým dalším, kde mi to doufám začne nějak jít, smích přejde :))) A přitom si tak v hlavě říkám, jestli se fakt hodlám veřejně ztrapňovat... Asi jo... Nějak mě to motivuje k tomu vytřít vám zrak :D. A tak budu točit dál, nejen proto, abyste se dostatečně pobavili u toho, jak ukrutně se soustředím, ale i proto, abyste viděli rozdíly a pokroky, které se s každým tréninkem dostavují. A jestli se mi podaří vzbudit ve vás zájem, bude i to odměna.

Naše cíle nejsou velké... chceme se naučit po laně chodit... žádnej jumping vám nepředvedeme a ani se nechystáme vypracovat a zkusit královský highline. Posouvat se chceme ve vzdálenosti, kdy je chůze těžší a těžší, protože má lano už nějaký prověs, povzbuzovat se k výkonu a radovat se ze vzájemných úspěchů.

 I když, kdo ví, highline je highline :).