Skalní labyrint Luisenburg a návštěva pramene Ohře

27.05.2018

Luisenburg, Bavorsko, Německo 
Tip na výlet pro rodiny se staršími dětmi, páry, jednotlivce i aktivní seniory 
Dříve obávané místo vzbuzující respekt, hrůzu a strach... Dnes jedno z nejnavštěvovanějších míst Evropy, obdivované pro svou mnohotvárnost, jedinečnost a magické kouzlo, vyvolávající nejen vyhlídková místa a odpočívadla, ale především gigantické žulové skalní útvary ohraničené jeskyněmi a soutěskami. Největší evropský skalní labyrint, zasazený do pohoří Smrčiny, tvoří jedinečnou přírodní kulisu, kterou vás provede okružní stezka, dlouhá cca 4 km.

Tip na výlet, spojený s následnou návštěvou pramene Ohře, jsme dostali od kolegyně Martiny. Vydat se po stopách královny Luisy, po které je výletní cíl pojmenován, jsme s nadšením přijali, stejně jako další kolegyně se svými dětmi a vytvořili tak věkově různorodou partu, čítající 6 dospělých a 7 dětí.

Společně jsme na výlet vyrazili poprvé, a tak nebylo úplně předem jasné, jak to dopadne, jestli se sejdeme ve smluvený čas na smluveném místě, sednou si děti a vlastně i "my" dospělí. Sraz jsme si dali na čerpací stanici MOL v Odravě, kde jsme všichni byli včas a v dobré náladě, která se nás držela po celou dobu výletu. Až na běžné šarvátky, samozřejmě mezi našimi dětmi, jsme si procházku labyrintem užili na maximum.

Pomyslnou medaili si zaslouží nejmladší člen výpravy, Fanoušek, který ve svých třech letech, poměrně náročnou trasu, někdy s převýšením až 100 metrů, zvládl na výbornou a jako druhého bych ocenila nejvyššího člena, mého Péťu, pro kterého bylo jistě výzvou protáhnout se nejen úzkými, ale i nízkými štěrbinkami :).

Musím vyzdvihnout i naše holky, Sárinku a Isabelku, které se ujaly Fandy, byly mu neustále k ruce, s nadšením prožívaly jeho radostné výskání, cestu mu obohatily různými historkami, bravurně ho kdykoliv utáhly na "vařené nudli", a možná i proto si ani nevzpomněl, že ho bolí nožičky a jsem si jistá, že po všech těch výstupech, sestupech, průlezech a skocích po žulových balvanech, se ty nožky ozvou :).

Adámek je dalším z členů, za které jsme byli na dnešním výletě vděční, protože se nejen zajímá o přírodní zajímavosti, a tak není jen dítětem, které "musí" vyrazit s maminkou, ale jezdí rád, fotí, je zvídavý, hodně si pamatuje, ale co víc, ten kluk leckoho i svými znalostmi obohatí, a to je super. Krom jiného je začínajícím youtuberem a tady je jeho pohled na náš dnešní výlet.

K našim klukům mohu jen říct, že si to užili jako "kluci", bavilo je zdolávat překážky, zkoušet si parkour, povídat si do vysílaček, schovávat se do jeskyní a zkoumat každá zákoutí.

Na konec si nechávám Karčulu, snad mi promine, že jsem přijala vymazlené maminčino oslovení, která se spíše zařadila už mezi nás dospělé. S maminkou Marťou se držely na konci "ocasu" a hlídaly celý náš průvod, aby se nám děti nezamíchaly do jiné skupiny. Karčula nás překvapila svou bezprostředností, přátelským přístupem, i otevřeností. Je příjemné ji poslouchat, povídat si s ní, těšit se z jejích postřehů i neustálého úsměvu.

Celá parta dospělých se fakt povedla, cítím euforii z toho, že jsme si sedli a cítili se spolu jako bychom se rádi vídali s železnou pravidelností, přestože to byla naše společná premiéra. Díky.

Labyrintem prý vedou tři cesty, modrá, červená, žlutá. Přiznám se, že žlutá, pokud tam někde nejaká šipka byla, tak mi tedy utekla. My jsme se intuitivně vydali po modré tam a po červené zpátky. Závěrem mohu jen doporučit pevnou obuv a rodinám s dětmi pod tři roky spíše počkat, až jim ratolesti povyrostou, pakliže je nechtějí držet v náručí a místy si nechodící batole předávat z ruky do ruky :).

Více informací včetně vstupného se dozvíte ZDE

Pouhých 20 minut cesty autem od Luisenburgu se nachází pramen naší třetí nejdelší řeky - Ohře (300 km) - německy Eger, nacházející se na severozápadním úbočí hory Schneeberg. K místu není úplně co dodávat, možná krom toho, že se nachází na přívětivém místě s posezením, kde lze strávit příjemný svačinový čas a více napoví fotky ve fotogalerii.